Až 60 % suché hmoty centrálního nervového systému tvoří lipidy (tuky).
Vícenenasycené mastné kyseliny obsažené ve fosfolipidech buněčných membrán mají vliv na přenos impulsů mezi nervovými buňkami a také regulují průběh biologických procesů.
U některých osob v důsledku enzymatických poruch nebo genetických dispozic, často v kombinaci s nesprávnými stravovacími návyky, dochází k výraznému snížení množství mastných kyselin v těle, zejména omega-3 mastných kyselin. To může vést ke vzniku určitých neobvyklých příznaků v oblasti somatické (tělesné), jakožto i v oblasti behaviorální (chování). Zde jsou příklady příznaků nedostatku mastných kyselin omega-3, které se často vyskytují současně v obou těchto oblastech:
Častý společný výskyt vývojových problémů a nízký podíl mastných kyselin ve stravě ukazují na to, že nedostatečný příjem mastných kyselin omega-3 může být jednou z příčin problémů s učením a chováním u dětí a mladistvých. Vhodná strava doplněná o příslušné vícenenasycené mastné kyseliny je proto důležitá pro správnou funkci nervového systému.
Schuchardt, Significance of long-chain polyunsaturated fatty acids (PUFAs) for the development and behaviour of children. Eur J Pediatr (2010) 169:149-164
Colquhoun, A lack of fatty acids as a possible cause of hyperactivity in children. Medical Hypotheses 1981; 7:673-679
Stevens, EFA Supplementation in Children with Inattention, Hyperactivity, and Other Disruptive Behaviors. Lipids 38, 1007–1021, October 2003